„Lojzíčku, nezdá se ti, že je tady dnes nějaké teplo?“ ptá se Nataša Gollová Oldřicha Nového v české filmové klasice Kristián. „Nezdá, Mařenko, je tu šestnáct stupňů, jako obvykle.“ Dnes by byl film se stejným dialogem jen těžko uvěřitelný. Češi totiž přetápějí. V tuzemských interiérech běžně naměříte až 24 stupňů Celsia.
A to přesto, že vyšší teplota stojí víc peněz, negativně ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí. A samozřejmě také neprospívá smogové situaci, jako je ta, která v uplynulých dnech zasáhla většinu krajů. „Všude je pravděpodobně o dva stupně tepleji, než by bylo potřeba. A to jak oproti západním zemím, tak oproti tomu, co by bylo rozumné a zdravé,“ říká ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Podle ní je přitom snížení teploty o dva stupně minimum, klidně by to mohly být i čtyři.
Napříč evropskými zeměmi totiž platí optimální norma 20 stupňů Celsia. „S takovou teplotou se u nás počítá pro obytné místnosti už při přípravě projektů nových budov. Mezi námi a zahraničními zeměmi je však rozdíl v reálném provozu, kdy se v České republice standardně topí na 22 až 24 stupňů, kdežto v zahraničí se 20 stupňů dodržuje, popřípadě je uživatelé snižují až na 18 stupňů Celsia,“ říká k tomu Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováváním spotřeby tepla a vody.
Podle odborníků přitom nejde jen o domácnosti, týká se to i kanceláří. A někdy i veřejných budov, jako jsou školy nebo školky a obchody.
Česi doma topí příliš.
Projekt Spirit, který probíhal nejen v Česku, ale i dalších evropských zemích a na němž se podílel právě institut Veronica, na konci loňského roku ukázal, že snížení teploty o jeden stupeň může znamenat finanční úsporu až šest procent. „Čím vyšší teplotu snižujete, tím je úspora větší,“ říká Gaillyová. V praxi to znamená, že vyšší úspory člověk dosáhne, pokud sníží teplotu z 25 na 24 stupňů, než když ubere například z 18 na 17 stupňů. …..