Zrovna dnes vyšla nepříjemná zpráva na Idnes – ve zkratce: snížení ceny plynu se pravděpodobně na ceně tepla neprojeví, zato zvýšení DPH od ledna 2024 bohužel ano. Takže cenu za GJ tepla od 1. 1. 2024 máme 1241 Kč. Obecně tedy upozorňujeme, že vzhledem k tomu, že náš dům má v energetické náročnosti budovy nejhorší možné hodnocení G (koeficient Uem 1,31, typizovaná spotřeba budovy je 857 MWh/rok), odkládejte si na vytápění více peněz 🙁
Velmi hrubým odhadem (záleží na počasí a jiných faktorech) tedy za rok protopíme něco mezi 2 750 000 Kč až 4 000 000 Kč. Připomínám, že v domě je 66 bytových jednotek. Kolik to průměrně vyjde na byt si jistě každý zvládne spočítat sám prostým vydělením těchto dvou čísel.
Koncepční řešení je jen jedno, a sice: zateplit, zateplit, zateplit a změnit způsob vytápění.
Vážení spoluvlastníci, spolu s rostoucí cenou energií a tepla a novými nařízeními EU nabývá na důležitosti snaha o úsporu nákladů, zateplení a správného vyúčtování. Toto má v kompetenci stálá komise SVJ pro teplo, která opět vyzývá všechny spolumajitele ke spolupráci. Pokud se vyznáte ve věci stavebních úprav, zateplení, čerpání dotací či alespoň pomoci s analytickou činností při rozpočtování a vyúčtování tepla, prosím ozvěte se výboru s nabídkou vaší pomoci. Je to velmi aktuální, vzhledem k posledním rozhodnutím EU – dobře to popsali ve článku novin Deník – citujeme:
Majitele domů a bytů čekají obří výdaje. Do deseti let musí povinně zateplit
Stovky tisíc domácnosti, které vlastní starší nezateplený dům či byt, žijí od konce října ve velké nejistotě. Hrozí jim, že budou muset zaplatit stovky tisíc, ne-li miliony korun za energeticky úsporná opatření. Ministři energetiky členských zemí se dohodli na tom, že všechny domy včetně těch už postavených musí být do roku 2050 bezemisní. Jde o zásadní změnu, protože až dosud evropské směrnice regulovaly nově stavěné budovy, nyní se zaměřuje i na ty už stojící. Kdo to všechno zaplatí, politici neřešili.
Osmadvacet let se může zdát dlouhá doba připravit se na tyto velké náklady. Stejně jako v jiných věcech je i zde ďábel skrytý ve zdánlivě nenápadném detailu. Tím jsou v tomhle případě přechodná období. V rámci nich mají členské státy EU zajistit, aby „průměrná spotřeba primární energie v rámci celého fondu obytných budov do roku 2033 odpovídala alespoň úrovni třídy energetické náročnosti D“. Z osmadvaceti let hned máme roků jen deset. A to už je velký problém.
Budov, které nesplňují ani podmínky pro „D“, je v Česku stále většina. Jejich majitelům hrozí, že do deseti let budou muset tyto finančně náročné stavební úpravy zajistit. Jinak jim hrozí… Co vlastně? Možné je v tuto chvílí cokoliv – tučné pokuty, nucené stěhování či dokonce demolice energeticky nevyhovující budovy. Tak daleko to snad přece jen nedojde. To ale nyní nikdo zodpovědně říct nedokáže.
Nic konkrétního totiž stále schválené není. Neznáme žádné přesné řešení technických požadavků. Nevíme ani nic o tom, co přesně se bude po stavitelích a majitelích nemovitostí vlastně požadovat. Zatím jde jen o politickou proklamaci, která připomíná nechvalně známé centrální plánování doby nedávno minulé. I tehdy nejvyšší politbyro nejprve vytyčilo smělý cíl a až pak začalo přemýšlet nad cestou, jak k němu dospět. Ani v Bruselu se nyní nejspíš nikdo nad dopady zvažovaného nařízení vůbec nezamyslel.
Zásadní otázka totiž zní, kdo tento nápad nakonec zaplatí. Budou si na to muset našetřit sami majitelé budov? A co se stane, když někdo finančně náročnou rekonstrukci chtít nebude nebo na ni při sebelepší vůli jednoduše nenašetří? Vyměří se mu likvidační daň, abychom ho přiměli k poslušnosti? Zakážeme mu s jeho majetkem disponovat? …
Majitelé činžovních a rodinných domů s nejvyšší energetickou náročností by je měli do konce roku 2033 rekonstruovat a zateplit. Rozhodl o tom v úterý Evropský parlament, když schválil směrnici z dílny Evropské komise týkající se renovace budov. Podle kritiků to je drahé a nereálné. Rozhodnutí ještě mohou zvrátit nebo upravit národní státy.
Ilustrační foto
Podle europoslanců se mají povinně upravit domy s energetickou náročností tříd E, F a G, aby do roku 2030 dosáhly minimální třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D. Pro nebytové a veřejné budovy europarlament stanovil dřívější termíny, ačkoliv jsou i výjimky.
„Ke snížení energetické náročnosti budovy – například díky izolování nebo zlepšení topného systému – by mělo dojít při prodeji budovy či její větší renovaci. V případě pronajatých budov pak při podpisu nové smlouvy,“ uvedlo tiskové oddělení parlamentu.
Cílem nařízení je snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie. Navíc to podle europoslanců zvýší zaměstnanost ve stavebnictví a oživí sektor. Ne všichni ovšem se záměrem souhlasí
„Mnohé rodiny mají třeba jen jediný nemovitý majetek a tahle zelená politika by pro ně znamenala investice desítek tisíc eur do renovací,“ kritizovala návrh italská poslankyně Isabella Tovaglieriová.
Budou se muset vynaložit obrovské náklady na renovace domů. Lhůty jsou obrovsky krátké Tomáš Zdechovský, KDU-ČSL Energetické štítky
Tomáš Zdechovský, KDU-ČSL
Protestují i čeští zástupci. „Budou se muset vynaložit obrovské náklady na renovace domů. Lhůty jsou obrovsky krátké a nerealistické,“ řekl v úterý Právu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Zprávy z tisku, které jsou poměrně důležité pro naše členy …
První teplárny ohlašují zdražování. Od ledna si připlatí téměř všechny domácnosti a firmy napojené na centrální teplárny. Někde jen mírně, jinde i o desítky procent.
V českých městech už dávno začala topná sezona a jejich obyvatelé řeší zásadní otázku: Kolik za teplo zaplatí. Podle teplárenského sdružení se bude od začátku roku 2023 týkat zvýšení cen tepla až čtyř milionů lidí.
Kvůli rostoucím nákladům se chystá zdražovat většina českých tepláren. Růst cen ovlivňují hlavně ceny paliva a emisní povolenky. Zdrojem výroby většiny tepláren v Česku je totiž uhlí, jehož cena také roste. Další důležitou komoditou pro výrobu tepla je zemní plyn, jehož cena na burze sice aktuálně klesá, ale je stále vysoko a do konce topné sezony zbývá ještě mnoho týdnů.
Praha
Téměř čtvrtině Prahy dodává teplo společnost Pražská teplárenská. Od 1. prosince tato společnost zdraží svým zákazníkům dodávky tepla o 12 až 15 procent. Navýšení se tak může týkat 230 tisíc domácností, administrativních budov, průmyslových podniků, škol či nemocnic.
Mělo by nás to vést k zamyšlení nad: 1) zateplením domu 2) změnou způsobu vytápění
Ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. Lidé musí více než kdy dříve volit úsporná energetická řešení nejen u spotřebičů, ale i celých domů. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
NAŠE SVJ JIŽ NA TOTO MYSLELO PŘEDEM A NÁŠ SYSTÉM TAK JIŽ TUTO POVINNOST SPLŇUJE.
V návaznosti na novou evropskou směrnicí z loňského prosince se budou v Česku měnit předpisy pro měření a rozúčtování tepla. Z nových měřičů a indikátorů vytápění se budou muset dát údaje odečítat na dálku.
Nařízení o ochraně osobních dat GDPR dělá těžkou hlavu úřadům i firmám. Nejenže musí zrevidovat veškeré dokumenty a smlouvy, ale také prověřit a často složitěji zorganizovat své IT systémy. Uzpůsobit se musejí i společenství vlastníků, bytová družstva či poskytovatelé wi-fi sítí.
Spor kolem trojice věžáků se rozhořel v pražských Ďáblicích. Až 18patrové domy chce v této části Prahy vztyčit firma CPI Reality spadající do realitního impéria miliardáře Radovana Vítka. Proti se však postavila zdejší radnice a někteří místní, kteří hodlají realizaci záměru zabránit peticí. Podle nich projekt naruší stávající charakter okolí. V reakci na odpor investor svůj projekt dočasně pozastavil, aby zvážil další postup.
